D&B: Více než 75 % firem porušuje zákon

Praha, 14. září 2009 – Více než tři čtvrtiny českých společností dlouhodobě ignorují platné zákony, když neukládají výsledky svého hospodaření (účetní závěrku a výroční zprávu) do sbírky listin obchodního rejstříku, což jim ukládá § 21a, Zákona o účetnictví. Nejhorší informační povinnost vykazují firmy se sídlem v Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji a společnosti s nízkým obratem. Z hlediska právní formy zákonnou povinnost plní spíše akciové společnosti než společnosti s ručením omezeným. Informace dnes zveřejnila Dun & Bradstreet (D&B - NYSE:DNB), která se zabývá poskytováním ekonomických informací a hodnocením firem po celém světě.

„Jsou zákony, které firmy nerespektují a státu to nevadí. České podnikatelské prostředí připomíná spíše džungli,“ říká Alena Seoud, ředitelka Dun & Bradstreet s tím, že tento typ informací je potřebný nejen pro banky, které mají natolik silné postavení, že od firem tyto informace získají, ale zejména pro obchodní partnery jednotlivých českých firem. „V Česku údaje o hospodaření společností ve veřejně dostupných zdrojích chybí. Je potom obtížné prověřovat si obchodní partnery a snížit tak riziko, že protistrana nebude schopna dostát svým závazkům. Je to obzvlášť důležité v době finanční krize, kdy počet zkrachovalých firem prudce roste,“ upozorňuje Alena Seoud.

Nejhorší přístup k plnění informačních povinností měly v letech 2006 – 2007 firmy se sídlem Ústeckém a Karlovarském kraji (finanční výkazy do sbírky listin nevložilo více než 77 % právnických osob).  Naopak nejlépe si ve sledovaném období vedly společnosti z Královéhradeckého kraje.

Za rok 2008 doposud informační povinnost nesplnilo 85 % tuzemských společností, ačkoliv základní termín vypršel již koncem července. „Lze předpokládat, že u celé řady společností dojde ke splnění informační povinnosti se zpožděním nebo k nejzazšímu termínu ke konci roku, nicméně počet subjektů, které v souladu s platnou legislativou finanční výkazy uloží do sbírky listin, dle našich zkušeností nepřesáhne 30 %. Tohoto stavu však může být dosaženo zhruba do 17-ti měsíců od ukončení předchozího kalendářního roku, to znamená až v květnu roku 2010,“ dodala ředitelka D&B.

Odpovědnost kontroly zveřejňování těchto informací firmami ve sbírce listin přitom spadá na místně příslušné finanční úřady, které realizují kontrolu v oblasti účetnictví. Právě do oblasti účetnictví spadá i povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Tento úřad je za nezveřejnění zároveň oprávněn uložit pokutu do výše 3 % hodnoty aktiv. „Na druhou stranu je formulace příslušného § 21a, Zákona o účetnictví jenom další komplikací (nebo ochranou?) v činnosti jednotlivých firem. Proč příslušný finanční úřad zároveň toto daňové přiznání veřejně nepublikuje a/nebo ho neposkytne Sbírce listin? Zpřehlednila by se tak situace na trhu a více by jsme se přiblížili standardům běžným v původních státech EU,“ soudí Alena Seoud.

Z hlediska právní formy povinnost k zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy v období 2006 – 2007 nesplnilo zhruba 60 % akciových společností a 76 % společností s ručením omezeným.

Naprosto nejhorší přístup k dodržování platných právních norem mají firmy, které podle ČSÚ nevykazují tržby resp. společnosti  s ročními tržbami do 10 milionů korun. Naopak nejspolehlivější jsou firmy, jejichž roční tržby přesahují jednu miliardu korun, kde informační povinnost ve sledovaném období nesplnilo jen zhruba 12 % subjektů.

Přehled neplnění informační povinnosti za období 2006 – 2008 (k 1.9.2009)

Zdroj: Dun & Bradstreet

Více informací poskytne: